Monika Červinková – ⁠⁠⁠⁠⁠⁠posila z Drahelic

Rychle se zorientuje, zeptá se na to podstatné a pak hledá řešení. Tentokrát jsme nelovili my. Monika si totiž odlovila nás.

Během sběru podpisů po nás doslova skočila. Byla přímá, chytrá, velmi dobře orientovaná v problémech města a rychle jsme zjistili, že jsme na jedné vlně. Co jí nebylo jasné, na to se bez okolků zeptala. Několika přímými otázkami si zjistila, co potřebovala, a pak nám nabídla svoje jméno na kandidátku.

Jenže my nechtěli jen její jméno. Chtěli jsme Moniku. A tak už několik týdnů funguje v našem týmu, přichází s vlastními podněty a naše občasné exploze energie zvládá s naprostým přehledem a jemným humorem.

V Nymburce žije od malička a nikdy z něj vlastně neodešla. Vystudovala tehdejší Gymnázium Nymburk a potom sociologii se zaměřením na výzkum. Ke studiu ji přivedla hlavně potřeba věcem opravdu rozumět. A výzkumu se profesně věnuje dodnes... patří k těm šťastným, kteří mohou říct, že je jejich práce zároveň koníčkem.

Kritické myšlení je jí tedy vlastní. A kde jiní hledají důvody, proč něco nejde, Monika hledá způsob, cestu a řešení.

Že se tahle vlastnost u lidí v našem týmu nějak často opakuje? To už asi nebude úplná náhoda. Posledních deset let žije v Drahelicích a díky svým dvěma malým dcerkám se dívá na Nymburk zase z trochu jiné perspektivy. Záleží jí na tom, aby pro ně bylo město i v budoucnu bezpečným a příjemným místem k životu.

K Monice patří také příroda, cestování a dobré jídlo...a nejraději všechny tři záliby spojuje. Ráda podporuje místní podniky, chodí na zdejší kulturní akce a když přijde ta správná sezóna, můžete ji potkat i s košíkem v lese. A proč se nakonec rozhodla jít do toho s námi? Nejlépe to asi řekne sama: 

Záleží mi na mém městě, na podpoře místních spolků a malých podnikatelů a na lepším využití pozemků, než je tomu dnes. Přála bych si, aby se o důležitých věcech mluvilo otevřeně a aby město lidem naslouchalo. Při rozhodování o jeho rozvoji by podle mě měly mít zájmy lidí, kteří tu žijí, větší váhu než zájmy developerů.

Takže jsme se vlastně našli tak trochu navzájem. Ona si odlovila nás... a my si ji pak už nenechali utéct.