Michal Plavec – muzejník a literát

Když mu něco nesedí, začne pátrat. A klidně tím přepíše kus nymburské historie.

Někteří z nás ho znají z oddílu, jiní z jeho knih nebo přednášek. Ti první si ho možná ještě pamatují, jak brousil kolem nymburských hradeb a na naše otázky odpovídal, že jednou dokáže, že se ostatní mýlí v jejich dataci.

A víte, jak to nakonec dopadlo? Dokázal to. Nymburk je jeho domovem od narození. S několika přestávkami žije celý život na Zálabí a historie rodného města ho provází prakticky od mládí.

Dnes je autorem řady knih a odborných textů, které vyšly nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích a ve Spojených státech. A jednu z nich musíme zmínit zvlášť. Jeho Kapitoly z dějin královského města Nymburka jsou alespoň podle našeho skromného názoru jednou z nejčtivějších knih o historii našeho města.

Pokud jsme vás právě navnadili, máme špatnou zprávu. Už roky je vyprodaná. Posledních třicet let ale Michal pluje také mezi nebem a zemí. A v jeho případě to není jen metafora. Létá balony i historickými letadly a letectví se věnuje také profesně. Pracuje totiž jako historik v národní paměťové instituci.

Píše, připravuje výstavy a rád přednáší, doma i v zahraničí. Na přednášení ho asi nejvíc baví možnost otevřené diskuse. A rozhodně neočekává, že s ním budou všichni souhlasit. Naopak. Nesouhlas vítá, protože nikdo není neomylný a jiný pohled může člověka zase o něco obohatit.

Na přelomu tisíciletí se během válečných konfliktů podílel také na distribuci humanitární pomoci na Balkáně.

A pak je tu jeho životní filozofie. V jednoduchosti je krása. Jen cesta k ní podle něj nebývá vždycky jednoduchá. Jak říká on sám: 

Stačí opustit vyhřátý pelech a pustit se do díla. Duchna snů nevydrží věčně.

A tak jsme ho z toho pomyslného pelechu vytáhli i my. Michala jsme požádali, aby nám jako historik kryl záda z posledního místa naší kandidátky. Minulost má ostatně v malíku jako málokdo.