Kdo jsou Rebelky pro Váš Nymburk? Příběh tří původních Rebelek
O tom, proč jsme se rozhodly odejít z radnice i hnutí Nymburk s klidem. Proč jsme zůstaly v zastupitelstvu, proč dnes děláme věci právě tak, jak je děláme. A také o tom, kudy už naše cesta rozhodně nepovede.

Jak se z nás staly Rebelky
Za "Rebelky" nás označil místní tisk poté, co jsme se v červnu 2024 rozhodly nadále vystupovat v zastupitelstvu jako nezávislé.
Toto rozhodnutí nebylo jednoduché a předcházela mu dlouhá cesta. Na jejím konci bylo zjištění, že už nadále nemůžeme důvěřovat kolegům z vedení města ani hnutí Nymburk s klidem, za které jsme v předchozích volbách kandidovaly.
V průběhu let strávených ve vedení města jsme vedle rozdílných pohledů na některá rozhodnutí a plány zažily také situace, které v nás vyvolávaly pochybnosti. Nikdy jsme ale neměly v rukou nic, co by skutečně dokazovalo, že došlo k něčemu protiprávnímu.
A platilo pro nás tehdy totéž, co platí dnes: Pochybnost není důkaz. Ale je důvodem ptát se.
Zlom přišel na jaře 2024
Tehdejší jednatelka nemocnice Nela Kvačková vznesla vůči starostovi Tomáši Machovi velmi závažná obvinění týkající se především průběhu zadávání a realizace veřejných zakázek. Uváděla, že pro svá tvrzení má nezvratné důkazy, a žádala jeho okamžité odstoupení výměnou za jejich neuveřejnění. Starosta jakékoliv pochybení odmítl. Ostatně stejně reagoval i dříve, když jsme se na některé skutečnosti ptaly my.
Očekávaly jsme proto, že tak závažná tvrzení budou veřejně doložena a vysvětlena a že se k nim starosta postaví čelem.
Nestalo se.
Místo veřejného vyjasnění celé situace došlo k dohodě a pokračování spolupráce za podmínek, které kolegové z vedení s jednatelkou dojednali bez našeho vědomí. Na její původní požadavky sice nepřistoupili v plném rozsahu, což ale na podstatě věci podle nás nic nemění.
Když jsme se o dohodě dozvěděly, opakovaně jsme se proti takovému postupu ohrazovaly a odmítaly jsme ho. Bylo nám vysvětlováno, že jsme celou situaci špatně pochopily a že šlo pouze o nedorozumění mezi starostou a jednatelkou.
Všichni naši tehdejší kolegové z Nymburka s klidem se rozhodli tento způsob řešení podpořit.
Pro nás to byl okamžik, kdy jsme definitivně ztratily důvěru i přesvědčení, že je možné věci změnit zevnitř. Už samotná ochota řešit – navzdory našim opakovaným a otevřeným protestům – situaci, kterou jsme vnímaly jako "vydírání", dohodou namísto požadavku na veřejné doložení a vysvětlení tak závažných tvrzení pro nás byla nepřijatelná.
Zároveň nás tento způsob řešení utvrdil v obavě, že na radnici existují problémy, které vedení města nechce nebo neumí otevřeně řešit před veřejností.
Proto jsme odešly.
Vedení města náš odchod označilo za "blesk z čistého nebe" a s paní jednatelkou pokračovalo ve spolupráci.
Odešly jsme z koalice. Ne od odpovědnosti.
Od praktik Nymburka s klidem jsme se distancovaly. Odpovědnost vyplývající z mandátu, který jsme dostaly od voličů, pro nás ale zůstala závazkem.
Jasně jsme deklarovaly, že umožníme vznik menšinové koalice a budeme podporovat projekty, které považujeme za přínosné pro udržitelný rozvoj našeho města. A to jsme dodržely.
Nezůstaly jsme ale v zastupitelstvu proto, abychom mlčely. Ani proto, abychom automaticky schvalovaly vše, co nám bude předloženo. Zůstaly jsme proto, abychom se ptaly, žádaly vysvětlení, kontrolovaly a upozorňovaly na to, co nepovažujeme za správné.
A možná právě zkušenost z našeho působení ve vedení města vysvětluje, proč dnes děláme svou práci v opozici tak urputně.
Proč pečlivě čteme smlouvy. Proč skládáme časové osy. Proč hledáme zápisy, objednávky, faktury a další podklady. Proč se někdy ptáme znovu a znovu, i když už to může být někomu nepříjemné.
Události posledních dvou let nás totiž bohužel nepřesvědčily, že naše tehdejší obavy byly zbytečné. Naopak se jen potvrdilo, že se se současným vedením města zásadně rozcházíme nejen v představě o dalším rozvoji Nymburka, o spolupráci města s developery, o nakládání s veřejnými prostředky i o tom, jak otevřeně mají být důležitá rozhodnutí připravována a vysvětlována veřejnosti.
Ačkoliv koalice pokračovala na radnici v menšině, řada sporných návrhů, které předložila, byla schválena díky podpoře dalších opozičních zastupitelů. V řadě konkrétních případů jsme přesvědčené, že učiněná rozhodnutí nejsou pro město přínosem. A někdy můžeme mít i mnohem závažnější pochybnosti.
Ty ale nebudeme vydávat za skutečnost, dokud pro ně nebudeme mít důkazy.
Možná právě tady vzniká ona "nečitelnost", kterou nám někteří vyčítají. Nechceme vykřikovat závěry, které neumíme dokázat. Nechceme ale ani zavírat oči před tím, co vidíme.
To není opatrnost proto, abychom si nechávaly otevřená vrátka do příštích koalic. Je to způsob politiky, kterému věříme.
A pokud jde o ona vrátka, řekněme to tedy úplně jasně:
Po zkušenostech, které máme, je pro nás povolební spolupráce se starostou Tomášem Machem naprosto nemyslitelná.
Říkají nám "Rebelky"… a pokud to znamená pojmenovávat věci pravými jmény, říkat nahlas to, o čem se dřív spíš šeptalo, klást otázky, vytahovat na světlo fakta a chtít měnit věci, které v pořádku nejsou – pak ano, jsme Rebelky. ;-)
Stanislava Tichá, Ivana Rychetská a Martina Kučerová
